V době nekonečné nabídky pro sebe hledáme jen to nejlepší. Týká se to i osobního a duchovního rozvoje. Neuspokojení střídáme různé školy a přístupy, přešlapujeme na místě, vášnivě obhajujeme nebo rozpačitě zpochybňujeme naše vlastní rozhodnutí. Vyzkoušejte jiný přístup: vyražte a plně se oddejte procesu.

V životě se mi stále potvrzuje, že ty skutečně hodnotné věci vznikají pravidelnou praxí po dlouhou dobu. Ovšem často svou soustavnou práci sabotujeme rozumem a netrpělivostí.

Následující myšlenky uvádím na příkladech, které mi jsou blízké – fyzické cvičení a meditace. O obojím jsou na trhu kvanta úžasné literatury. Můžeme se naplno ponořit do studia a asi nás to bude i bavit. Budeme dost sečtělí na to, abychom se k tématu vyjadřovali v internetových diskuzích nebo před kolegy v práci. Ve skutečnosti ale pořád jen přešlapujeme na místě.

Neposlouchejte se tolik. Stejně většina toho, co se nám běžně v hlavě odehrává, za moc nestojí. Pochyby připlujou, tak je zase nechte odplout.

Jindy střídáme různé školy a přístupy a už dopředu tušíme, že za rohem na nás určitě čeká něco lepšího. Něco, co nám fakt už sedne. Ale příště se to celé jen opakuje a je jen otázka času, kdy to vzdáme.

Učitel a žák

Oblast bojových umění nebo zenová praxe stojí na vztahu učitele a žáka. Žák nerozumuje a nezpochybňuje vedení učitele. Důvěřuje mu.

I když to třeba není ten nejlepší učitel, kterého by mohl mít, vzniká dlouhodobý vztah, ve kterém se žák nachází v rozžhavené peci, kde se hrubý materiál postupně proměnuje v kalenou ocel. Tak dlouho nosí bílý pásek, dokud pásek přirozeně nezčerná.

Co konkrétně myslím, když říkám plně se odevzdat procesu? Následující myšlenky možná poslouží jako inspirace pro vaše první kroky:

• Když se pouštíte do něčeho nového a nevíte, jestli je to ono, dejte si závazek, že se dané činnosti budete věnovat například měsíc, a pak se rozhodnete. Nakonec měsíc není tak dlouhá doba. Nerozhodujte se po první nebo druhé zkušenosti, tréninku. A proč zrovna měsíc? Ja nevím, mohou to být tři týdny nebo dva měsíce. Pokud se pořád ptáte, vraťte se na začátek článku.

• Neposlouchejte se tolik. Stejně většina toho, co se nám běžně v hlavě odehrává, za moc nestojí. Pochyby připlujou, tak je zase nechte odplout.

• Netrapte se tím, že před sebou máte dlouhou cestu a přitom stojíte na jejím úplném začátku. Prostě vyražte a oddejte se tomu. Nakonec před vámi stojí jen ten jeden konkrétní trénink. A na něm záleží, na ničem jiném.

• Nenechte vaše akce plavat ve vzduchu, dostaňte je na zem tím, že si uděláte (nebo necháte udělat) konkrétní plán, například tréninkový program, a ten dodržujte. Každý trénink zapasujte do svého programu, na konkrétní čas. Bude tam a nic dalšího kolem toho nemusíte řešit. Je to hotová věc.

• Když v rámci programu zrušíte jeden trénink, nic se neděje, netrapte se výčitkami. Nerušte ale dva tréninky po sobě.

• Pusťte se pouze do jedné nové věci. Až se stane součástí vašeho života (nebo až vyhodnotíte, že to není vaše cesta), věnujte plnou pozornost další výzvě.

• Počítejte s tím, že vaše cesta půjde jednou nahoru, jednou dolů. V životě je to vždycky tak.

• Nezapomeňte si užívat už teď, i když se zrovna kroutíte v rozžhavené peci. Nakonec jde o samotný proces, který nám přináší nové návyky a radost, nikoliv o cílovou stanici, kde máme splněno, hotovo. Splněno nebude nikdy.

Můžete vyrazit a plně se svým krokům odevzdat, nebo můžete přešlapovat na místě. Je to na vás.

Jsou podle vás některé tipy užitečné a použitelné i pro naše vztahy?