Ilustrace: Nick Alm

Citoví hypochondři

Emoce jsou skvělý průvodce. Můžeme jim ale vždycky věřit? Položte si dvě důležité otázky.

Iveta Vitková

Iveta Vitková
Kouč, lektor

2. 5. 2017

Naše emoce jsou vždycky skutečné. Ale opravdu odrážejí náš vlastní aktuální život? Nenechali jsme se jen vtáhnout vlnou prožívání někoho jiného, dokonce i smyšleného příběhu?

Když jsem poprvé četla článek Bez slitování, velmi rychle jsem vklouzla do příběhu čtenářky a uvědomila si, jak některá její slova důrazně oslovují tu část mne, která je asi dosud zraněná a slabá. Ano, také znám pocit, že jsem na obtíž a nedostatečně výkonná. Jenomže pak mne napadlo, že si vůbec nejsem jistá, jestli je to opravdu můj aktuální stav, nebo jen vzpomínka a sugesce posílená čtivostí a dynamikou článku.

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Nespravedlnost v práci

Míň peněz, horší podmínky, neférové hodnocení. Jak se bránit?

11 min

Důvěřuj procesu

Změna se děje, i když není vidět. Mnohdy pomůže nechat věci jít jejich cestou.

16 min

Nemůžu tě mít

Vídáme se, jsme kamarádi. Nebo cítím něco víc? Jenže druhý už vztah má.

14 min

Vnitřní scénáře

Nebuď důležitý. Takovou zprávu si můžeme odnést z dětství do života. Jak se jí zbavit?

14 min

Osobní maják

Když víme, na čem nám záleží, naše cesta není vždy snadná. Má ale smysl.

8 min

2. 5. 2017

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.